Poradní kruh, council

Poradní kruh je setkání nebo sezení lidí v kruhu, kdy lidé mluví jeden po druhém. Cílem může být buď sdílení nebo případně i řešení nějakého problému. Poradní kruh může a nemusí mít téma.


Poradní kruh mívá začátek a konec, často ho symbolizuje svíčka umístěná uprostřed kruhu. Používá se mluvící předmět, který buď obíhá okolo, nebo se umístí doprostřed a bere si ho ten, kdo chce promluvit. Obvyklé je domluvit se na tom, že cokoliv bylo řečeno v kruhu, to v něm také zůstane a nevynáší se ven.


Existují i alternativy jako je akvárium nebo spirála, ty se hodí tehdy, když je účastníků hodně. Akvárium je forma, kdy v kruhu sedí jen někteří účastníci, ti další jsou účastni jako svědci. Ve spirále jsou volná místa, kam si sednou ti, kdo chtějí něco říct, poté zase z kruhu odchází.


V době covidu se poradní kruhy začaly dělat i online, i to je možné. Sice to není stejné jako naživo, ale zase to umožní účast lidem, kteří by z různých důvodů nemohli dorazit na místo konání.
Myslím, že každá komunita potřebuje i prázdný bezpečný prostor, kde lidi můžou říct, co potřebují, a být/cítit se vyslyšeni. Tímto prostorem může být právě pravidelný poradní kruh.


V češtině vyšla kniha Cesta poradního kruhu od Jacka Zimmermana a Virginie Coyleové, kde jsou zformulovány tyto zásady:
– pozorné naslouchání (nesoudit, nehodnotit)
– mluvit za sebe (ne za druhé ani obecně)
– spontánnost
– mluvit k podstatě bez omáčky