Co je sociokracie

Sociokracie je soubor nástrojů pro efektivní fungování nehierarchických skupin tedy těch, které nechtějí rozhodovací pravomoce koncentrovat u „šéfa“, ale naopak distribuovat mezi všechny členy skupiny. Zahrnuje organizační strukturu, způsob přijímání rozhodnutí i stálé učení a zlepšování. Předpokladem je mít skupinu se společnou vizí a se záměrem fungovat nehierarchicky.


Základními rysy sociokracie jsou:
způsob rozhodování – proces rozhodování, proces návrhu
organizace v kruzích, popisy rolí – v pyramidové struktuře se moc/rozhodování koncentruje směrem nahoru, v kruhové se distribuuje do všech směrů
stálé učení – akceptovat riziko chyby, evidence dohod, zpětná vazba, důvěra ve skupině.


Nerozhoduje šéf, ale vize a hodnoty. Moc (a zároveň zodpovědnost) se nekoncentruje u malé skupinky lidí „na vrcholu pyramidy“, ale distribuuje se do celé sítě.
Nehledáme dokonalá rozhodnutí, ale taková, které jsou v danou chvíli dostatečně dobrá a přitom bezpečná (neohrožují vizi). Usilujeme o nalezení nejvyšší shody.


Výhody:


Posiluje lidi tím, že jim dává větší možnost ovlivnit to, co dělají, a větší zodpovědnost.
Přesouvá rozhodování od šéfů směrem k lidem, kteří tu danou věc skutečně dělají a nejspíš vědí, jak na to. Snižuje se vliv šéfů, což znamená, že snižuje i naštvanost na ně
Sociokracii nikdo nevlastní, nemá žádnou centrální autoritu, která by stanovovala, co je správné a co ne. Skupině, která využívá sociokracii, nezbývá nic jiného, než se ptát sami sebe: Proč to děláme? Jak nám to slouží? Dosahujeme svých cílů? Naplňuje mě svou vizi?
Když neexistuje centrální autorita pro sociokracii, může si ji každý přizpůsobit po svém. Díky tomu se praxe u různých skupin liší a to, co popisuju na těchto stránkách, není dogma. Je to odraz mých vlastních zkušeností. Je správné a žádoucí, aby si každá skupina vytvořila takové postupy, procesy, pravidla a zvyklosti, které jí budou fungovat. A pravidelně je revidovat a ujišťovat se, že to co má, jí dobře slouží.


Nevýhody sociokracie?


Moc se distribuuje do sítě, nezůstává koncentrovaná u jednoho člověka, takže pokud chcete mít nad něčím plnou kontrolu (třeba když jde o vaši vlastní firmu), tak to možná nebude ten pravý způsob. Nehodí se v případě, kdy potřebujete, aby lidé plnili příkazy napadá mě armáda nebo nějaká krizová situace, jako je povodeň nebo požár. Tam je autorita potřebná a žádoucí, i když nebude rozhodovat dokonale.
Vyžaduje praxi, trénink a vůli ke změně. Nestačí, když to umí jen jeden člověk ze skupiny.
Nedá se implementovat zvenku, musí jít o společný cíl celé skupiny. I když si najmete někoho zvenku, tak tento způsob práce se musí naučit všichni, aby to fungovalo. I když se dá začít od malé skupiny průkopníků.


Existuje i podobný systém s názvem holakracie. A jaký je vztah k holakracii? Holakracie má spoustu prvků podobných, používá se spíš ve firmách a mě na ní nejvíc odrazuje fakt, že ten pojem je chráněný ochrannou známkou. Někdo ji vlastní. To pro mě není v souladu s otevřeností sociokracie a s tím, jak pružná a přizpůsobivá by měla být. Proto se přikláním k sociokracii.