Zpětná vazba není kritika

Jsou důvody, proč mi vadí kritika.

Ten první je, že ten, kdo mě kritizuje, mě vlastně zpochybňuje. Zpochybňuje něco z toho, co dělám. Upozorňuje mě na chyby, to nikdo rád nemá. Zvlášť když něčemu věnujete fakt hodně úsilí, času, znalostí. A pak někdo přijde a poukáže na to, co se vám nepovedlo.
Druhý důvod je ten, že někteří kritici jsou motivováni spíš vlastním egem a snahou předvést se. Když budete cílevědomě lidi kolem kritizovat, školit a poučovat, bude pro vás snadné hledat na druhých chyby a cítit se jaksi lepší a schopnější. Zvlášť pokud jste něčí šéf, tak je to dost lákavé. Skutečně přínosná kritika by se měla v první řadě řídit prospěchem toho kritizovaného. Kolik takových nezištných lidí znáte?
Třetím důvodem je, že často útočí víc na člověka než na čin samotný. Když rozlijete kávu, tak není fér, aby vás někdo označoval na nešiku. Každý někdy něco rozlije, rozbije, upustí.


Zpětná vazba by měla a mohla začít tím pozitivním, co se povedlo. Teprve pak se ptát na to, co mohlo být lepší to je lepší formulace, než co bylo špatně. Někdy prostě až po vyzkoušení zjistíme, jak dělat věci lépe. Pak se můžeme zeptat, jaké jsou další úkoly. Jaké další kroky je třeba udělat, aby se věci posunuly žádoucím směrem (k vizi).


Zpětná vazba by měla pomoci člověku cítit se silnější. Měla by být pravidelnou součástí našeho fungování. Když zjistíte, že celodenní práce neodpovídá vašim představám, je to na houby, ale dá se to zvládnout. Ale kdyby to trvalo týdny nebo měsíce, a pak jste zjistili, že to nefunguje, tak to fakt naštve.

Publikováno
V rubrikách BLOG

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *