Sociální permakultura podle Looby MacNamara

Co je sociální permakultura? Permakultura se často spojuje hlavně se zahradami a pěstováním potravin. Moje osobní definice říká, že permakultura je záměrné tvoření takových systémů, kdy uspokojujeme své potřeby v souladu s tím, co umožňuje naše okolí. Dáváme do souladu své potřeby a kapacitu okolního prostředí.
Zahradničení směřuje k naplnění potřeby jídla a zároveň na zahradě můžeme udělat hodně pro přírodu jako takovou. Navíc musím říct, že učit se permakulturní myšlení na zahradě je názorné, praktické i příjemné. Permakulturní zahrada je kousek ráje.
Co ale ty ostatní potřeby? Ty nemateriální. Třeba to, že chceme někam patřit. Být respektováni. Cítit se v bezpečí. Milovat a být milováni. Jsem přesvědčená, že permakulturní přístup je užitečný i v této sféře. Že dokážeme záměrně tvořit tak, aby i tyto naše potřeby byly naplněny.
Trápí mě to, protože se až příliš často setkávám s lidmi, kteří jsou nešťastní, a já vidím, že jim něco podstatného lidského chybí. Že se necítí milováni, respektováni, přijímáni. Že nejsou doceněni za to, co dělají a co umí. Považuju to symprom nemocné společnosti a jsem přesvědčená, že by to mělo být jinak.

To mě přivádí k definici: Sociální permakultura znamená záměrně naplňovat svoje nemateriální potřeby tak, aby byly zároveň naplněny i potřeby ostatních lidí (včetně budoucích generací).

I když v češtině těch zdrojů k sociální permakultuře moc není, za hranicemi je situace o kousek lepší. V Anglii žije zkušená permakulturní lektorka Looby MacNamara, která na toto téma píše knihy. Jednu z nich – People and Permaculture – jsem měla to potěšení přeložit a koncem roku 2022 by měla vyjít pod názvem Cesty ke zdravé společnosti. V roce 2021 vydala další knihu: Cultural Emergence. Píše v ní o tom, že je třeba změnit naši kulturu na něco méně devastujícího, na kulturu regenerativní, která nebude ničit ani životní prostředí, ale ani lidskou společnost. Looby v knize poskytuje i nástroje, jak podobnou změnu iniciovat a zvládat. Ať už je to změna v osobní kultuře každého z nás nebo ve skupinách, ve kterých se vyskytujeme.

Looby ve svých knihách představuje nástroj zvaný Design Web neboli designová síť. Je to sled 12 kroků, které je třeba v permakulturním projektu udělat, abychom ho zdárně dokončili. Popis všech kroků (v češtině) najdete i tady na tomto webu. Designovou síť jsem využila několikrát jako pro svoje soukromé weby, tak i např. v několikadenním kurzu, kde nám poskytla viditelně znázorněný postup práce, srozumitelný i pro lidi, kteří tuto metodu dříve neznali.

Další knihou Looby MacNamara je Cultural Emergence. Volně přeloženo by to znamenalo cosi jako vynořování nebo tvoření nové kultury. Současná konzumní kultura je destruktivní a vede k ničení jak životního prostředí, tak i vztahů a lidí. Looby je přesvědčená, že můžeme jako společnost fungovat jinak, naplňovat své potřeby, být šťastní a zároveň chránit a regenerovat to, co chceme předat svým potomkům. Znamená to něco změnit. Nejdřív v našem myšlení, pak i v jednání a pozitivní důsledky budou následovat.

Na Looby si vážím toho, že v sobě spojuje určitou systematičnost a nabízí praktické použitelné nástroje, ale zároveň je jako člověk milá, laskavá a příjemná. Spojuje rozum a emoce do smysluplného celku.

Publikováno
V rubrikách BLOG

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *