Index šťastné planety

Když se mluví o ekonomice, používá se jako ukazatel HDP, což je velmi zhruba a zjednodušeně informace o tom, kolik peněz proteklo ekonomikou daného státu. Nerozlišuje se, za co byly ty peníze utraceny. Také se neprojeví neplacená práce, jako je péče o děti nebo seniory v rodině, domácí práce nebo pěstování jídla na vlastní zahrádce. HDP říká jen málo o tom, jak jsou lidé šťastní. Spíš působí dojmem, že čím víc utrácíme (=zvyšujeme HDP), tím lépe. Při současném stavu životního prostředí ale bezuzdá spotřeba není ideálem. Ideálem by bylo uspokojit své běžné lidské potřeby tak, abychom nezpůsobovali větší destrukci, než zvládne planeta zacelit.
Pocit štěstí není přímo úměrný penězům. Jasně, že když je někdo extrémně chudý, tak mu peníze udělají radost. Ale od jisté úrovně už víc peněz k většímu pocitu štěstí nepřispívá.
A jak vůbec změřit štěstí? Existuje index šťastné planety. Už z názvu je zřejmé, že kromě našeho pocitu štěstí se v něm projevuje i vztah k planetě nebo spíš míra, v jaké ji daná země ničí nebo neničí.
Skládá se ze tří části: očekávaná doba dožití, to jak šťastní se lidé cítí a to, jakou má země ekologickou stopu.
V žebříčku zemí jsem hledala Českou republiku. Ze 152 zemí jsme v roce 2019 byli na 58 místě. Nejvíc nám to kazí naše ekologická stopa, tak je fakt enormní.
Otázka je, jak index šťastné planety ovlivní Covid. Když sledujete média, máte pocit, že celý svět se řítí do záhuby. Neustále jsme bombardováni tragickými příběhy a pesimistickými vizemi budoucího vývoje. Ale to, že mám z médií nějaký dojem, neznamená, že to nemůže být jinak. Na délku dožití má pandemie docela jistě negativní vliv, ale vzhledem k tomu, že nejvíce úmrtí připadá na staré lidi, nemusí ten vliv být tam velký. Spokojenost lidí během Covidu – to je otázka, protože spousta lidí sice zažívala stress a obavy, ale velká část lidí si zpomaleného životního stylu užívá. A ekologická stopa pravděpodobně o maličko klesne, když se snížila spotřeba.
Nechci tím zlehčovat Covid, jen ho chci zasadit do realistické perspektivy. Hodně toho sebral, rozbil a zničil, ale hodně toho díky němu vyrostlo a zesílilo. Když se věci bortí a rozpadají a všechno se mění, dojde i ke změnám, které se nám možná zpočátku nelíbily, ale časem se ukázaly jako pozitivní.
Kolik štěstí cítím já? Je to lepší nebo horší než před Covidem? Pokud to mohu objektivně posoudit, tak spíš lepší. Přivedlo mě to k některým pozitivním životním změnám. I když jsou slabší chvilky, mám celkově lepší pocit ze svojí práce i z toho, co jsem se za loňský a letošní rok naučila.
Na webu happyplanetindex.org je také test (v angličtině), který je zaměřen spíš na osobní pocit štěstí, a skládá se z pěti částí: Connect – Be Active – Take Notice – Keep Learning – Give.
Ten test jsem si zkusila a vyšel mi docela dobře. Byl dost krátký, takže některé věci vůbec nezohlednil. Nemám například auto, jezdím veřejnou dopravou, oblečení a další spotřební zboží nakupuju dost málo, ale na to se dotazník neptal. Rezervy mám ve stravování, mohla bych jíst méně masa a dalších živočišných produktů. Ale to většinou víme, kde máme rezervy a co bychom mohli změnit, že?